na Blog.cz

Byla jednou jedna stará opotřebovaná pastelka. Své barevné dny měla už téměř za sebou, zbyl z ní už jen malý všemožně okousaný a poškrábaný špalíček. Osamocená ležela na ohromné hromadě smetí a smutně vzpomínala na svá dobrodružství ve světě lidí.

Předem upozorňuju, že tenhle článek mám rozepsanej už zhruba od léta, ale tak nějak se mi cca v půlce přetrhly myšlenky a taky jsem nevěděla, jak to dokončit a- mno uvidíte sami...

Máte to jako dárek k Vánocům :3

Tak jsme se s bráchou prokousali Narutem až k Shippuudenu a musim říct, že ta-jedna-určitá-postava (to jen pro chvíli napětí, stejně to každý Narutofil poznal už podle nadpisu...) opravdu nabyla moje umělecké já nejen inspirací. Takže tu máme další jednorázovku ze sídla naší organizace (BTW ten komix tomu taky trošku přidal, Ha-chan).

P.S.: Nic ti neberu, Kelll-nee-chan, jen mi občas půjčíš jeho mozek (pokud půjde i s tělem, jenom líp pro něj) ^w^

Celý článek↓

Původně měla být hlavní postava téhle povídky smyšlený mladík jménem Hiroku se svým životem a mým charakterem, ale po zralé úvaze jsem došla k závěru, že ryze můj charakter by asi kromě mě nikdo neměl, navrch k tomu kluk (to by z toho vznikl trošičku jiný Naruto :D ), tak jsem to radši nechala jako sebe, Niku. Třeba vám to mě trochu přiblíží (a zrovna  v první kapitole se tak hezky vybarvim...). Avšak odehrává se to v období/světě/dimenzi, kde je HaRiKeNiTo a spol maximálně tak výplodem mých zběsilých snů (alespoň tedy ze začátku, uvidíme, jak to bude vypadat v budoucnu), takže žádám sestry, aby mne nechytaly za (jistá) slovíčka.

BTW ano, takhle povídka bude na kapitoly. A začneme jednou krátkou... -_-'

Tak jo, tohle jsem si nemohla odpustit. :) Já vim, je to krátký, ale líbí se mi to tak jak to je a kdybych měla psát dál, zkazilo by to celkovej dojem. Někdy, až bude nálada, sesmolim další, samozřejmě zase na jiné téma.