Zmrtvýchvstání

7. prosince 2013 v 21:33 | Nika |  Organizačně
Těžko se navazuje po takové pauze.

Nemám nic konkrétního, o čem bych psala. Že jsem se dlouho neozvala, to jste si asi všimli, a pokud ne, tak vás pouze odkážu na data zveřejnění tohoto a předchozího článku, ono vám to dojde.

Chcete vědět, proč tomu tak bylo? Asi jsem se změnila. Nějak na mě přestala tlačit ta záhadná síla, co dřív říkávala: "Běž se kouknout na blog, podívej se na ty pěkné nové fotky Sinai a Alfa vlčice, zjisti, co je nového u Shizue, dej vědět, co se ti honí hlavou."

Samozřejmě jsem sem za ten necelý rok párkrát koukla, ale nic mě netáhlo. Nevím přesně proč, asi mám teď jiné zájmy, možná jiné starosti... Rozhodně je něco jinak. Ale musím se přiznat, že mě to vůbec nemrzí. Jistě na svůj blog nezanevřu, internetový deníček - celosvětově přístupná stránka obsahující osobní informace - je vylívárna srdce k nezaplacení. :) Ale vážně - je to fajn, mít si kam postěžovat, a záleží jenom na samotném autorovi, jestli to bude v rámci možností anonymní, nebo jestli na sebe prozradí i to, co neví.

Když nad tím tak přemýšlím, asi se opravdu změnily mé zájmy. Sledování anime už tak neprožívám, spíš od toho už docela opouštím. Pěknou fotku sice stále ocením, ale už neběhám celé dopoledne s naším "Kanónem" v ruce po venku a už vůbec mě nebaví rolovat nekonečnými digi-alby. Zvířata pořád vidím jako Ťuťánky a Ňuňánky, ale jakmile si je nemůžu pohladit, jsou nehybní, placatí a v HD rozlišení, už mi žíly netrhají. Dokonce i ztrácím touhu si postěžovat s kdejakým problémem, o kterém sama vím, že je malicherný, ale prostě mě trápí. Nemám nutkání někomu vykládat, co neuvěřitelného se mi zdáo a co vtipného se přihodilo při dnešní hodině matematiky.

Jak na to tak koukám - ha, no snad jsem nedospěla? *výraz naprostého zděšení* Ne, to snad ještě nehrozí :) Ikdyž, asi by se mi ulevilo. Puberta je pro život důležitá, ale zatraceně otravná. A zastydlá puberta, která se vás nechce pustit, ikdyž by věkově vzato už mohla, je o to horší. Jistě znáte sami, no ne? :)


Mám-li ještě rychle a krátce shrnout, co z toho vyplývá:
- necítím pocit viny z toho, že jsem se neozvala
- nemůžu slíbit, že na vašich stránkách budu komentovat a diskutovat
- nebojte se, bobánci, i přes to vás mám pořád ráda :) (to, že já ztrácím akademický zájem o danou věc, neznamená, že vy jste najednou horší lidi)
- nemůžu, nechci, a tedy ani nebudu sobě ani vám nalhávat, jak se polepším a jak sem budu psát častěji. Když se najde téma, čas a hlavně to nejdůležitější - nálada a touha něco napsat, pak napíšu. Ale do ničeho se nutit nebudu, klidně i za cenu toho, že bych už třeba nezveřejnila nikdy nic.

To je pro dnešek (a možná i na dýl) vše, mějte se Famfárově :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 wlkeR wlkeR | 9. prosince 2013 v 17:59 | Reagovat

Přesně můj problém.

Má mě trápit, že jsem od tebe o kolik, 10 let posunutej? O___o

2 Nika Nika | Web | 9. prosince 2013 v 21:17 | Reagovat

[1]: nemusí :D Na každého to přijde jindy, třeba můj otec z puberty vyroste měsíc po smrti,jak říká máma :)

3 Hanyou Hanyou | Web | 24. prosince 2013 v 19:34 | Reagovat

Vítej v mém dřívějším stavu. Teď spíš nemám moc času a padám do postele mrtvá. Ono se to zlepší, neboj. ;-)
Krásné svátky, dcerko naše!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama