Už jste někdy zažili ten pocit, že jste s něčím nespokojeni, ale nevíte přesně s čím? Že máte milující rodinu, fajn přátele, výborné výsledky ve škole, která vás ještě k tomu baví, spoustu zájmů, sem tam nějakou tu společenskou akci, ale přes to všechno nejste šťastní? Čím to je? Co v té skládačce chybí? Nemůžu ten dílek najít...
Mám v hlavě spoustu myšlenek, které bych chtěla napast. Jenže když se na jednu zaměřím, hned ji překryje druhá. Z toho vznikne jen zmatený článek, nic víc. No uvidíme.
Stýská se mi po psaní článků. Měsíc jsem se neozvala a spíš, než že by mě trápilo svědomí, mě trápí nevyřáděná kreativita. :) Škoda, že chybí námět... Najít nějaké téma na článek, to pro mě není lehké. Nevšední zážitky se v mém všedním životě momentálně nevyskytují (snad se brzy něco objeví, docela bych uvítala nějaké vzrůšo :D ), stěžovat si, natož pak na takové ty klasické problémy každého adolescenta, to není žádná zábava a nakonec ani na to téma týdne se nedá spolehnout.
Schválně, prozraďte mi - jak chcete nepsat zajímavý, osobitý, inteligentní článek na jednoslovné téma? To chce buďto hory inspirace a pláně fantasie stlačené do povídky, nebo se smířit s tím, že článek ani v nejmenším nebude originální. A sami mi potvrdíte, že originalita je v dnešním nejen blogovém světě na jednom z nejvyšších stupňů žádanosti, především u mladých lidí. Co jsem tak pročítala náhodně vybrané články o pomstě, všechno to byly jen úvahy a názory. "Pomsta nic neřeší," a "Všechno se vám vrátí," či "Posta je sladká!". Ať to byl pohled z té či oné strany mince, bylo to vesměs stejné. Nedivím se. Na jaký námět by se vám osobně psal jedinečný článek snáz a lépe - "Odpočinek ve stínu jabloně" anebo "Strom"? Já mám v odpovědi jasno.
Možná by bylo dobré říct to i 'těm nahoře'. Uvidíme, možná jim napíšu a třeba se to i ujme...
Juj, to jsem se to ale krásně vykecala, hned je mi líp. :)
A šlo mi to docela od srdce, vzhledem k tomu jak nerada si stěžuju. :D Nojo, já asi nikdy nebudu mít jednostranný pohled na věc, vždycky se najde něco, čím budu sama proti sobě, resp. proti svému názoru.
Já taky měla výčitky, že nic nepíšu.
Amelie | 
Pocit nešťastia poznám až priveľmi dobre, a to všetci hovoria, aké mám šťastie... Mám ten pocit, že mi niečo chýba...
Ja sama som nepridala na blog nič už veľmi dlho, a to som kedysi blogovanie milovala, no možno aj preto, že ľudia (vačšinou SB)čo som ich mala najradšej odišli, tak som v tom nevidela´ďalej význam. Teraz mám zas opäť chuť blogovať, tak hladám blogerov, ktorý ma zaujmú a sú originálny, možno preto ma tvoj článok tak zaujal
A čo sa týka tém týždňa... HROZA!