"Z černé vlčice v sněžného tygra za jeden den"

5. března 2011 v 2:14 | Nika |  Osudem napsáno
Mám za sebou pět dní plných hlášek a smíchu, modřin a boulí, ale především nových zážitků. Jeden pracovní týden věnovaný spolužákům a zimnímu sportu. Zkušenost tak jedinečná, že ji lze označit pouze jediným slovem: lyžák.


Naše škola pořádá lyžařský výcvik pro prváky pravidelně, tedy prý. Nevím, jak ti před námi, ale my jsme měli dokonce to privilegium výběru mezi lyžemi, snowboardem a běžkami. Na co byste mě mě tipli? Běžky to byly, ty mě polapily. Přemýšlela jsem tedy i o lyžích, ale po zkušenostech mohu říct, že jsem přecijen zvolila správně.
Bylo by dobré podotknout, že jediný lyžařský 'vercajk', který doma máme, jsou tátovy staré lyže, takže bylo nutno si s časovou rezervou zařídit nějaké to sportovní vybavení. Vyřešeno vypůjčením školních (přesněji učitelových závodních) běžek, hůlek i obutí (panu 'čelovi P. děkuji). Myslím, že z toho jasně vyplývá, že jsem na něčem takovém stála úplně poprvé. A také to bylo vidět...
Místo konání - Nové Hamry. Každý den se dojíždělo vlakem, to vyšlo na cca 40 Kč na den, což je i odhadem rozhodně levnější, než ubytování. Já přespávala u babičky ve Varech (moje milá lenost...).
Sníh navzdory datu byl (žeby kvůli nadmořské výšce? Né...), ale po ránu zledovatělý a k poledni mírně rozbředlý. Ale jezdit se dalo.

Pondělí 28. 2. - den první - "Z černé vlčice v sněžného tygra za jeden den"
Po výšlapu od vlakové zastávky k vleku jsem s velkým údivem od spolužáků získala označení 'zázračné puberťačky s nekonečnou výdrží', jelikož jsem se jako jediná ani nezadýchala. Zlaté tréningy!
Zavelelo se "na lyže a jedem", sjezdaři a snowboarďáci vyrazili k vleku, tři běžkaři + jeden učitel (+ jedno nemotorné pako) zacvakli boty do běžek a já poprvé hodila čumákem k zemi. Po chvíli zápolení jsem pochopila princip vstávání a ve svůj prospěch zneužila zákony fyziky, přesněji tření. Aktuální skóre gravitace:Nika - 1:1.
Vlekem jsme se vyvezli (a to mi kupodivu šlo bez problémů) na vršek sjezdovky, ale místo sešupu jsme pokračovali stále za nosem kamsi dál. Po spoustě dalších pádů jsme dorazili na palouček, kde mi bylo konečně vysvětleno, tak se na tom jezdí. Samozřejmě, že to zpočátku šlo ztuha, také nebyly řečeny všechny detaily, ale alespoň ty základy už byly v uších.
Padat se mi dařilo opravdu ukázněně. Lehké prohrábnutí vrzuchu před sebou předními končetinami následované pádem doslova obličejem napřed bylo učitelem pojmenované 'tygr' a od něj odvozená přezdívka 'sněžná tygřice' mi zůstala až do konce týdne (oprávněně - takhle jsem padala téměř pravidelně). Ponejvíce to odnesla kolena, která natelka a až do čtvrtka se v tom stavu také držela.
Princip zatáčení jsem pochopila a s trochou zkoušení se i naučila celkem snadno. Největší problémy mi činila práce s rychlostí a to jak přidávání tak ubírání.
Po pauze na svačinu jsme jeli obhlédnout blízkou stopu, kde se mi podařilo doslova smést Sabču, když jsem se řítila z kopečka dolů, zatímco ona se jen pár mertů přede mnou pomalými a jistými krůčky zdárně posouvala vpřed (to byla síla, to vám povím :D ), a mini-okruh, jehož nevelký avšak strmý sjezd jsme po zbytek odpoledne s křikem a smíchem řádně zneužívali.

Úterý 1. 3. - den druhý "Vytrvalá Mařena"
Vyjíměna kantorů, přírůstek skupiny o jednoho dalšího běžkaře a zhruba jedenácti kilometrový výlet stopou podél Rolavy až do oblasti zvané Chaloupky a zpět. To byla celkem makačka, jelikož cesta tam byla téměř celá do kopce a cesta zpět sice ta samá, ale zase rozbředlá a plná jehličí.
Dvě hodiny volna před příjezdem vlaku jsme proflákali opět u mini-okruhu, tentokrát však poctivou opalovačkou.
Krkolomné pády nemohly chybět ani dnes, kvůli bolavým kolenům však začaly převládat ty vzad.

Středa 2. 3. - den třetí - "Nezmar"
Učitelé se prohodili zase zpět a tak jsme si výšlap na Chaloupky museli zopakovat, naštěstí cesta tam byla jiná. No, našěstí... Byl to mnohem větší a delší krpál. Táhla jsem se poslední víc než polovinu cesty. Ovšem poslední sešup by se dvou délkou i strmostí mohl rovnat plnohodnotné sjezdovce.
Jenže to bych samozřejmě nebyla já, kdybych to nevzala dolů rovnou čárou - tou nejrychlejší cestou. Asi si každý dokáže domyslet, jak to dopadlo. Respektive jak jsem dopadla. Vykouzlila jsem ladného tygra s přemetem a přistáním na hlavě. Běžky se mi do sebe zamotaly ani nevím jak a chvíli jsem nevěděla, kde je nahoře a kde dole. Na dotaz vyděšené Sabči, jestli jsem v pořádku, jsem nedokázala odpovědět nic jiného, než že "ještě nevím...". Pár vteřin jsem ani nevěděla, jestli mě něco bolí, nebo ne. Gravitace:Nika - 2:1.
Zahýbání prsty mi potvrdilo, že zlomené nic nemám a když jsem po chvíli rozmotala nohy do přirozené polohy, přestaly bolet i zkroucené kotníky. Ještě jedno ladné zavrávorání a voala - jsem zpátky na nohách a vůbec nic mi není.
Několik metrů pode mnou se dost podobně rozsekala i Kamča. A její reakce? "Jupí!" Jsme holt blbuvzdorná patrička...
Cestou zpět se mi podařilo jeden kopeček se zatáčkami krásně a hlavně bez pádu sjet 'plužmo'. Za to jsem na sebe pyšná :)

Čtvrtek 3. 3. - den čtvrtý - "Výletníci"
Opětovné prohození učitelů doprovázela cesta vlakem o čtyři stanice delší - až do Perninku. Krásný zhruba patnácti kilometrový výlet z Perninku přes Horní Blatnou a Abertamy zase zpět do Perninku kazilo jen chladné počasí a špatný výhled. Stopa byla kvalitní, trasa celkem pohodlná (kromě přenášení lyží skrz města), restaurace přívětivé (tedy až na ty ceny) a sešupy příjemně dlouhé a rovné.
Opět se mi podařil jeden luxusní 'xichtobijec'. Snažila jsem se vytočit zatáčku, ale byla zledovatělá. Když jsem zjistila, že si to díky ledu valím přímo to říčky, zpanikařila jsem a snažila se zabrzit bokem o zem. A co na tom bylo tak zabijáckého? Při vší té panice jsem si při pádu dokázala rukojeť hůlky zabodnout do horního rtu. Ano, to bolelo, ale k mému překvapení z toho nevzrostlo nic víc, než jedno-odpolední boule. Asi si mě někdo střeží, jinak bych už dávno byla na lůžku... :)
Večer jsem byla naprosto přetažená. Ta ironie, že jsem kvůli únavě nemohla dvě hodiny usnout.

Pátek 4. 3. - den pátý - "Slalom běh mezi tyčemi"
Poslední den byl, dá se říct, oddechový. My (zbylí dva) běžci jsme byli spolu se zbytkem na sjezdovce. Pomáhali jsme připravit dráhu na slalom. Byla celkem nuda táhnout se s těžkými plastovými tyčemi a sledovat, jak ostatní sjíždí svah. Ovšem výsledek za to stál.
Slalomu se jely 2 kola. Lyžařům to frčelo nejlépe, snowboarďákům se to moc nerozjelo a já - jako jediný soutěžící běžkař - jsem to prokličkovala po zadku. Dvě minuty třináct sekund mi zajistily první místo v mojí kategorii :D

Byl to úžasný týden a klidně bych si ho zopakovala, ale zase někde jinde. Nedivím se sjezdařům, že toho měli plné přezky už třetí den.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 wlkeR wlkeR | Web | 5. března 2011 v 8:05 | Reagovat

Hezké :) A ano, neznám žádný jiný způsob jak popsat lyžák jinak než právě tím jedním slovem XD

2 Kelllyna Kelllyna | 5. března 2011 v 10:39 | Reagovat

hehe, sněžná tygřice, jo?
tak koukam že zábava byla XD

3 petra2-2 petra2-2 | Web | 5. března 2011 v 11:50 | Reagovat

Jo něco podobného jsem zažila i já na lyžáku :D až na to že místo titulu Sněžná tygřice jsem vyfasovala titul Bahňák roku :D :-D

4 Gerard Lena XoXo Gerard Lena XoXo | Web | 5. března 2011 v 11:51 | Reagovat

psycho xD

5 Sinai ^^ Sinai ^^ | Web | 5. března 2011 v 22:41 | Reagovat

Ja mám 39 a kúpila som si 39 a sú mi trochu veľké xD

6 Sinai ^^ Sinai ^^ | Web | 5. března 2011 v 22:43 | Reagovat

Kvalitný foťák? Je to straší a je to šmejd :D Obyčajný digi...ja chcem aspoň kompakt alebo zrkadlovku :-D

7 Sinai ^^ Sinai ^^ | Web | 5. března 2011 v 22:43 | Reagovat

*starší xD

8 One unique One unique | Web | 5. března 2011 v 23:15 | Reagovat

Devín je hneď pri Bratislave( myslím že to k nej aj patrí)
Aj ja som vždy najlepšia vo svojej kategórii :-D

9 Hanyou Hanyou | Web | 7. března 2011 v 7:12 | Reagovat

Ou! Takže moje dcerka ochutnala lyžák? Tak to nemáš po mě...
Hlavně, že to nebyla žádná zlomenina ani nic jiného. ;-)

10 One unique One unique | Web | 10. března 2011 v 16:44 | Reagovat

Odteraz budeme chodiť s lennym von po dvoch :D
Som rada že sa pri ňom ľudia zastavujú aký je pekný (dokonca aj pekní chalani hh) len ma mrzí že taký pes sa už nikdy nenarodí keďže je kríženec. Dokonca i jeho brat vyzerá úplne inak, ako maxipes fík.

11 Sinai ^^ Sinai ^^ | Web | 11. března 2011 v 22:59 | Reagovat

[10]: nebol to Fifík? :D

Inak aj na nete si môžeš zohnať také conversy...ja chcem buď vysoké, alebo tigrie ♥ :D

12 Sinai ^^ Sinai ^^ | Web | 12. března 2011 v 21:56 | Reagovat

Na tom zámku sú tie atrakcie ako "festival duchov a strašidiel"...môžeš si to pozrieť aj na nete ;-)

13 Gerard Lena XoXo Gerard Lena XoXo | Web | 15. března 2011 v 12:45 | Reagovat

obíhám xD

14 Tori Tori | 18. března 2011 v 22:10 | Reagovat

Vše nejlepší k tvým šestnáctinám, Niko. Omedetou. (e_e)--b

P.s.: Je to shitský přání na šestnáctiny, gommenasai, ale momentálně mi do mozku ze zubu vede elektrickej drát pod proudem a děsně kope...

15 Nika Nika | Web | 18. března 2011 v 23:07 | Reagovat

[14]: arigatou gozaimasu, nee-chan ^w^

16 Gerard Lena XoXo Gerard Lena XoXo | Web | 20. března 2011 v 14:41 | Reagovat

jůůůů zeleno o.O

17 Nika Nika | Web | 20. března 2011 v 16:26 | Reagovat

[16]: hehe, jo :D

18 Katyra Katyra | Web | 21. března 2011 v 8:59 | Reagovat

To je tak nádherný desing :O :) normálne si mi vnukla nápad aby som aj ja spravila ten svoj s ouroborom :D a vďaka...som naozaj rada že si napísala ako prvá

19 Mireldis Mireldis | Web | 22. března 2011 v 17:37 | Reagovat

ahoj, nechcela by si spriateliť? Ak áno, tak prosím, žiadne diplomy, proste si ťa iba napíšem, áno? ďakujem :))

20 Sinai ^^ Sinai ^^ | Web | 22. března 2011 v 19:59 | Reagovat

Design nový a článok starý jak prdel :D
Napíš už niečo nové 8-)

21 Katyra SB Katyra SB | Web | 23. března 2011 v 21:42 | Reagovat

ja sa na hamleta ešte len chystám...momentálne čítam kleopatru a po nej chcem ešte antigonu a až potom milého hamleta :) a ďakujem za pochvalu :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama