Ne, nepatřím mezi lidi, kteří padnou v horečkách, když je jednou ofoukne. Zato ale patřím mezi ty, kteří mají sourozence prskající bacily po bytě.
Když jsem v sobotu na večer přišla domu, už brácha chrchlal. V pondělí jsem usínala s ucpanym nosem a v úterý ráno jsem už vstávala s bolehlavem. Cestou do školy jsem se radovala z prvních (i když mikroskopických) sněhových vloček. Ve středu na mě naše (milovaná dokonalá inteligentní a ke všemu krásná) třídní dokořán otevřela okno na celou hodinu. Že tam padaj trakaře a na mě je už z dálky vidět nudle u rudýho nosu, to přece nevadí... Chuck Norris na tu **** jednu! Mno, a tak jsem ve čtvrtek zůstala doma. A dnes taky, samozřejmě.
Opravdu je mi líto, že takovymhle trapnym způsobem přijdu o první sníh, ale kdyby jen o ten. Na víkend jsem měla v plánu výlet s kámošema na Vlčí Jámy.
Ale na druhou stranu jsem trochu pohnula s rozečtenou knížkou a plánovánim dárků, což je super, nevim, kde bych na to jinak vzala čas...
Tak to bylo, děti milené, jen krátké info o tom, že stále žiji, že ta prázdnota tady na blogu je jen chyba mého mozku *->zase to hází na všechny okolo*, nikoliv opilého řidiče (ono to od sebe nemá zase až tak daleko *->zlatej táta, zlatý auto a zlatý prázdný parkoviště! ^w^*).
Já se pokusim najít pár myšlenek, hodit je do srozumitelné formy a nadatlovat to sem co nejdřív, ale znáte mě, takže nic neslibuju.
↓Autorská práce: ručně pletené, ručně nad bratrovu postel zavěšené a ručně focené. Doufám, že jde poznat, co to je↓
Gerard Lena XoXo | 
Nephala | 27. listopadu 2010 v 10:38 | 
Katyra | 
Hej poznať
No my sme mali prvé vločky keď bolo vyučovania a ani som si to nevšimla. zrejme niekto hovoril že sneží ale to slovo hovorí skoro každý deň aj cez leto tak niet divu toho ignoru x)