...tenhle článek bude o vysvědčení.
Normálně bych se chlubila, ale tentokrát si chcu spíš postěžovat. JO, zvorala jsem to. Ale ne zase nějak moc, to musim uznat. No prostě- celých osm a půl let základky mám vyznamenání a teď to poslední vysvědčení si zkazim trojkou... Několik lidí si teď určitě pomyslí "Šprte!", ale mě to fakt štve. Neřeknu kdyby to byl můj celoživotní průměr, ale já jsem fakt spíš na ty jedničky a dvojky. Ale moje vlastní vina je to, podle mě, jenom napůl. Jasně, neučila jsem se tolik, jak bych měla, ale proč po nás kruci učitel chtěl víc, než za celej loňskej ročník?? Že prej chce "abychom se učili až do konce roku". To ale přece neznamená "makat jako o život až do konce roku", ne?
Mew... Nechám toho...
Tak teda sedm jedniček, osm dvojek a ta jedna trojka je z dějepisu (prostě historii nerozumim a mám pro to svý důvody).
Včera jsme měli poslední zvonění. Docela se povedlo, ale víc o tom psát nebudu, jelikož nýbrž a protože to bylo moc nových zážitků najednou a ani si to nepamatuju...
Protože jsem dneškem dokončila základní školu, jdu večer na rozlučku se třídou. O tom asi recenzi taky psát nebudu (s trochou štěstí si to nebudu ani pamatovat e_é ), maximálně nějaký hlášky, jestli padnou.
Jo a zítra odjíždim k babičce, opět... Takže mě tu nehledejte nejmíň do půlky července, to už bych možná mohla být zase na pár dní doma...
A jestli vás o to můžu poprosit, držte mi přes prázdniny palce. Budu totiž šprechtit anglicky . V září budu mít z ájiny přezkoužení a pokud to zvládnu, nebudu muset mít další čtyři roky němčiny, to už bych fakt nepřežila *tik v oku z té líbezné představy* *šipka: ještě ten den, kdy to zjistila, si sehnala 14 knížek na učení*
Já vám děkuji za pozornost a přeji krásné léto!
