Modrá voda

17. srpna 2009 v 14:40 | Nika |  Osudem napsáno
Včera mě vvzbudil Agís-někdy ráno volal bráchovi, že se hraje dračák. Nebyla jsem vyspaná, přestože jsem šla spát ještě před večeří, a taky to šlo vidět. Tělo, mozek i oči byli jako po pádu z mrakodrapu. Posnídala jsem u počítače (nechtějte vědět co jsem měla a co dělala, nepamatuju si to!) a kdesi kdysi přišla máma a zeptala se, jestli se s ní a tátou pojedu koupat. Řekla jsem, že nevim, ale bylo naprosto jasný, že nezůstanu doma. Voda je můj živel.

Celý článek↓↓

Takže zhruba kolem jedenáctý jsme vycházeli. Ve výtahu tátovi zvojil mobil. Byla to jedna známá ze hřiště (kdysi hráli rodiče volejbal, dá se říct závodně, teď už jen táta). Takže jmse se stavovali ještě na Spartaku (to je to hřiště), řešil se problém zvaný tráva-antukový hřiště je strašně zarostlý. A pak už se jelo rovnou na "koupaliště" (je to spíš zatopenej kaolínovej důl) zvané Modrá voda.
Přijeli jsme a 1. problém-kde zaparkovat auto? Stín veškerej žádnej ale aspoň to bylo blízko k vodě. Problém 2.-kam zaparkovat deku? Na mé přání někam dál od lidí se leželo do kopce (je tam hora písku, která roste rovnou z vody).
Shodila jsem tričko a tepláky a pleskla jsem šipku do vody. Príma osvěžení! Ostatní lidi řvali, jak je to ledový, ale já bych tam mohla bydlet. Táta: "Jaký to je? Je to mokrý?"-já: "Čoveče, ani ne..." Máma šla do vody-na mělčině se oklepala zimou ale pak plavala asi doprostřed a zpátky. Máma: "Běž taky do vody."-táta: "Já už jsem byl-po kolena!" A jak tam táta stál na mělčině, jak jsem k němu připlavala, chytila ho za nohu a táhla do hloubky. Bránil se. Kousek jsem ho popotáhla, pak začal utíkat, tak jsem vylezla z vody a přetlačovali jsme se na souši. Jednou jsem do dostrkala až po pas, zato on mě do vody hodil hodněkrát. Po týhle pranici tam skočil sám. Chvíli jsme ještě blbli ve vodě a pak jsme vylezli na deku. Já: "To byla sranda... Jdem ještě jednou!?" táta si chtěl odpočinout, tak jsme zůstali na dece. Máma: "Nechcete se namazat?"-já: "Ne, já se nespálim."-táta: "To víš že chci, ale ne opalovákem."
Na dece mě přepadla únava a zima (mě je pořád vedro a najednou zima-na poledním slunci!), tak jsem jen tak bezmyšlenkovitě seděla s hlavou opřenou o kolena a opalovala si záda.
Cca po půl hoďce se táta zeptal, jestli půjdem znova, a já že namám sílu, tak táta začal s tim, kdo bude ve vodě první... Já: našpiciju uši, startuju "Kdo bude první, tak co?"-táta: vidí že startuju "Tak... Nevim" stoupne si "Tak vyhrál"-já: plesknu sebou do vody "vyhrála jsem?"-táta: stojí na mělčině jako předtim "Jo."-já: "Do vody!" Táta na mě kouknul a já ho šla znova tahat za nohu. Po čekaném neúspěchu jsme se zase přetlačvali a tentokrát jsem ho do hloubky dotlačila úplně (samozřejmě že jsem opět několikrát letěla do vody, taky jsem si na mělčině odřela o písek koleno a dlaně). Já: "Zase jsem vyhrála!" v duchu: 'Nevzdávat se, po každám pádu vstát a oklepat se, jako Naruto! :D '-táta: "Hm, teď mě dostaň ven..." Zkoušela jsem tahat i táhnout s pohonem plavacim i odstrkovacim, ale nezabralo to. Pak mě napdl 'narovnánací tryk'-palcem zaltačit na páteř v oblasti kříže. Jéjej, to fungovalo jak myš na setrvačník! Za chvíli byl už jenom po pás a pak jsem ho, asi na třetí pokus, vytáhla na břeh. Tak to bylo 3:0 pro mě! :D Ale za jakou cenu! Strašně vysílená jsem byla ráda, že dejchám. Ale stálo to za to! Takovouhle legraci nepamatuju! A ještě k tomu s tátou, obvykle na mě nemá čas... No prostě jsem byla šťastná jak blecha! :) Zase jsme dělali blbosti, pak se mě zeptal, jestli poplaveme dál a já že nemám sílu. Stejně jsme plavali, pěkně pomalu (což moc neumim), abych to vydržela. Táta: "dáme si závot ke břehu?" Eh, zrovna když jsem chytila tempo... No moc se mi nechtělo, věděla jsem že prohraju... No ale závod byl. A prohrála jsem. Nejdřív to bylo vyrovnaný ale pak mě začaly fakt bolet ruce a nohy. U břehu, to jsem už fakt nemohla, jsem se snažila chytit písku a zlomila si nehet. Au! :'( Tak to bylo 3:1, no... :/
Šli jsme zase na deku a máma si šla podruhý zaplavat. Táta zalehnul a slunil se, já jsem chvíli zkoumala svůj zlomenej nehet a tu krev, co z něj tekla. Když se máma vrátila, všichni jsme sledovali nějakýho pána se svojí malou dcerkou. Holčička si chtěla dát soutěž, kdo vydrží dýl pod vodou. Vychrlila pravidla, nadechla se a i s tim pánem zmizeli pod vodou. Holčička se asi řtikrát vynořila aby se nadechla a zase zalezla. Pán se pak vynořil a vylovil i holčičku: "Vidíš, vyhrála jsi. A nevynořila ses náhodou?"-holčička: "Ne."-pán: "Ani jednou?"-holčička: "Ne." My tři na dece jsme se jen smáli a ten pán na nás hodil pohled jakože chápe. Máma: "Vidiš, v tomhle jste ještě nesoutěžili." Zase jsme si lehli a já si opalovala obličej.
Po době neurčité se taťka zvedl, že si dáme závod nahoru na ten Pískopec (mnou vymyšlenej název :D), jenže já byla zase strašně ospalá. Mno ale závod byl. Ano, 4:1 pro mě, doběhla jsem první ;D Chvíli jsme se nahoře procházeli a rozhlíželi (pohled z Pískopce na necelou Modrou vodu je nad perexem). Chtěla jsem dát závod i dolu, ale taťka říkal, že ne, prej se to může sesunout jako lavina. Takže dolu pomalu. Nahoře bylo horko a navíc jsem zjistila, že mám tunu písku v plavkách, takže jsem hned zajela zase do vody. Následovalo dlouhé slunění.
Máma nčekaně prohlásila, ať se jdeme naposledy opláchnout a pojedem. Celou dubu jsem řvala, že mám hlad (začalo to už na hřišti), tak toho už asi měla dost. Mě ani tátovi se nechtělo, byli jsme rozehřátý a á jsem si už nechtěla namáčet vlasy abych pak nenamočila celý auto. No ale uvázala jsem si culík, udělala pár temp a šla se oblíct. Zapoměla jsem říct, že celej den tam pobíhalo štňátko jorkšíra, to nám 'pomáhalo' skládat. Strašně kawaii! :D Naskládali jsme se do vytopenýho (ne vodou ale sluncem xD) auta, otevřeli všechny okýnka a jelo se. Že prej rovnou domu, ale stavovali jsme se na hřišti. Ani m proč, bylo zamčeno tak to táta hned otočil. Cestou jsem potkala dvě spolužačky, nebudu jmenovat. Jedna je fajn ale ta druhá je děsná puťka a když jsou spolu tak jsou hrozný obě, ale zamávala jsem jim, proto si (jako půlka naší třídy) najivně myslí, že jsem jejich kámoška.
Doma jsem se najedla-KONEČNĚ! Chleba z Tesca byl ze světlýho těsta, jako bageta, což mě zarazilo, ale chutnal mi. 3 krajíce+patka, trojúhelníček Maratonce (ten má větší ► než třeba Veselá Kráva) a 3 plátky šunky, zapito ledově vychlazenou pomerančovou Bonaqou a Nika byla akorát :)
Osprchla jsem se od tý navý vody, zapla jsem PC, něco málo přednastavila a PC spadnul :/ Tak jsem ho nechala, zalezla do postele (zase ta únava) a koukala na telku (náš monitor se dá přepnout na televizi). Pak přišel brácha z dračáku a zapnul si počítač. Chtěla jsem spát, ale nějak to nešlo. Moc horko!! A něčeho jsem si všimla-pořád mě svědilo pod levim okem. la jsem do zrcadla ao to tak jak jsem myslela-obátko jsem se přichytla :D Ale vážně jenom malinko. Namazala jse indulonou a levandulovym olejem na obličej (díky moc, Hanyou-chan!), nažhavila mobil uchátka, připravila blok a tužku a jala se nakreslit další portrét Kiby-kun.Jenže ono to nešlo... Měla jsem před sebou mobil s obem, podle kterýho jsem měla kreslit, ale talent se nestavil. Ptě se rukám nechtělo. Jsem to zase zabalila, navečeřela (kuřecí řízky), chvíli bloumala po bytě... Zapadla jsem i do obejváku, táta byl spálenej úplně celej! Chudák, měl z toho zimnici...
Ikdyž mi bylo fakt vedro a kupodivu zmizela únava, zalezla jsem do postele. Nevim, jestli jsem usnula nebo ne, ale později v noci brácha vypnul Lineage a pustil DVD Futurama, tak jsem koukala taky. U druhýho dílu jsem zabrala.
Dneska je mi pořád vedro. Obličej mě svědí míň, zato táta je jako rajče, hlava, trup, nohy, zepředu i zezadu-celej červenej.

Celkový dojem: jsem šťastná z těch chvil s tátou, byla to nehorázná legrace!
Omlouvám se za případné chyby v textu, vynechává mi klávesnice...
Je mi líto, že nemám fotky, i ta jedna je stará...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aki ^^ →♦TvOjE☼→MuSiC←♥SB♦→奊浸及 Aki ^^ →♦TvOjE☼→MuSiC←♥SB♦→奊浸及 | Web | 17. srpna 2009 v 19:31 | Reagovat

Nechceš teda tento dess??
http://bunny-mix.blog.cz/0908/free-dess-flowers-paradise
Nemám zatiaľ záujemcu xD

2 Kelllyna Kelllyna | Web | 18. srpna 2009 v 4:48 | Reagovat

koukam že sis to užila :)
joo, modrá voda, tam sem byla v životě 2x XD
jednou jako malá(myslela sem si že se mi to jenom zdálo XD ) a podruhý před dvěma, třema rokama... na kole je to daleko.

3 Amber Amber | Web | 18. srpna 2009 v 11:39 | Reagovat

Napíšu ti sem to coke Kibizně, než to smaže..

A ty odpovědi tu už byli, Nial je tu napsala, ale to hovado Ember je samozřejmě smazalo! NO světe, není se taky čemu divit, že..

1. Já ji měla dřív, spousta lidí ti to může potvrdit..
2. Jo znaly jsme se, dokonce sme byli i SBčka, čehož budu nadosmrti litovat, že jsem se mohla s něčim takovym jako je ona spřátelit!
3. Jo, vadí mi to, jak vidíš, a dost

-_-"

4 Katyra SB Katyra SB | Web | 18. srpna 2009 v 15:28 | Reagovat

tak tvoj živel je voda?môj zase vzduch (a niekde mi aj vyšlo že oheň vzhladom na moju moc prudkú povahu)

5 xxx xxx | 19. srpna 2009 v 11:45 | Reagovat

Tady ti něco posílám. Když právě začínáš číst tohle nepřestávej nebo se ti stane něco špatného. Jmenuji se Daisy, je mi 7let mám blond vlasy a děsivé oči. Nemám nos a uši jsem mrtvá. Pokud tohle nepošleš 15 lidem zjevim se dnes večer u tvé postele s nožem a zabiju tě. Tohle neni vtip! Něco dobrého se ti stane v 15:22 -někdo ti zavolá nebo k tobě promluví a řekne MILUJI TĚ!!! P.S.: NEPORUŠ TO... Sorry, že ti to posílam. Posílam to ze strachu. Ne o sebe, ale o své blízké. Tento dopis pochází z Venezuely byl vyslán, aby změnil tvůj život a udělal tě šťastnější. Pošli tento dopis 20 lidem do 96 hodin. Změny se dočkáš do 5 dnů. Alena Kovaříková, která to poslala 22 lidem, v losovani vyhrála automobil. Erik Pražák, který tomuto dopisu neuveřil do 5 dnu dostal rakovinu sorry že to posílám..

6 Nika (majitelka) Nika (majitelka) | 19. srpna 2009 v 21:57 | Reagovat

xxx: spamere. kdyby ses aspoň neschovával/a za v podstatě anonimní přezdívku...

7 Nika (majitelka) Nika (majitelka) | 19. srpna 2009 v 22:12 | Reagovat

[4]: ano, jinak to v podstatě ani ejde, jsem ve znamení Ryb... oheň mám hned na druhym místě, je okouzlující!

8 Nephala Nephala | Web | 20. srpna 2009 v 14:21 | Reagovat

[6]: spamery mazat, bez lítosti !

Ale já bych měla podle všeho být už 2 roky mrtvá, mít 1 rok průjem, rok nespat, tři měsíce by se mi mělo zdát o samaře a já nevim co ještě ... Na mrtvý to asi už nepůsobí. :P

9 Nika (majitelka) Nika (majitelka) | 20. srpna 2009 v 21:31 | Reagovat

[8]: nojo, tohle jsou kletby na lidi...

10 Kelllyna Kelllyna | Web | 21. srpna 2009 v 11:49 | Reagovat

tak to se mam začít bát? XD

11 Nika (majitelka) Nika (majitelka) | 21. srpna 2009 v 12:16 | Reagovat

[10]: muhehehehe!

12 Kelllyna Kelllyna | Web | 21. srpna 2009 v 21:12 | Reagovat

kua...  

13 mysule mysule | Web | 4. září 2009 v 20:59 | Reagovat

T_T Že jsem to nebyla já a Kikina? T_T
*smrk*

14 Nika (majitelka) Nika (majitelka) | 5. září 2009 v 7:57 | Reagovat

[13]: xD ne, byly to naše třídní šikanovatelky-Denisa a Michala

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama